Dopoledne jsem doladila několik detailů na svých bicyklech a odpoledne jsem si naplánovala projížďku. Takže jsem dotáhla šroubky a matice, nastavila odpor "vypínání" kufrů z pedálů, posunula sedátko trochu dopředu, aby osa olovnice procházela pedálem, nastavila řidítka do pozice, která mi vyhovovala. Během půl hodinky bylo hotovo, nafoukla jsem kola, resp. trochu dohustila, protože jsem tam měla vzduch do terénu a já si naplánovala cestu jen po silnici, tak aby to nekladlo takový odpor a nezbývalo, než hodit na sebe cyklo oblek a vyrazit.
Mimochodem mi to připomíná, že mi ještě nebyl poslán návrh ceny za dres, který jsem si nechala rozpočítat. To se mi nelíbí a asi bych se jim měla připomenout. Abyste se nedivili, že jsem s tím ještě nenarukovala, když jsem to slíbila.
Zbývala poslední maličkost, vyvenčit božana. Ten měl asi dobrou náladu, anebo já výborný pamlsek, takže ve své tvrdohlavosti mě venku poslechl na slovo a má velké významné plus. Asi s sebou budu nosit sýry jako pamlsky, člověk houkne "Ke mně", i když to vypadá, že pesan právě chytil stopu voňavé srny, ale co se nestane, Falco se otočí a přiběhne a nedočkavě čeká na sýr. No, skvělá procházka i s jeho kamarádkou.
A teď to kolo! Jelo se naprosto nádherně! Krásné počasí, skvělé termo prádlo od Ježíška, takže mi bylo po celou cestu akorát, chvílemi krásné teplíčko. Nakonec jsem nedojela cestu podle plánu, neb mě se dostavila úplná krize, chce se mi říct vyčerpání energetických zásob, ale zase tak hrozné to nebylo.
Nicméně jsem zatím neodmontovala koš na láhev od starého kola, protože jsem to ani neměla v plánu a řekla si, že první projížďku zvládnu bez vody, neb nejedu daleko. Chci si koupit nový koš, aby byl barevně sladěn s kolem. Chyba! Takovou žízeň a krizi z ní plynoucí jsem snad ještě nezažila. Posledních 10 km, které jsou z 8 km do kopce (nojo, skoro Vysočina, samý kopec tady), jsem se plazila z posledních sil, cestou jsem se musela stavit u prarodičů, vypít u nich půl litr Magnesie a až poté jsem mohla pokračovat dál. Nojo, ještěže bydlí cestou, sice necelý kilometr od domu, ale ten kopec domů bych snad už ani nedojela.
Toť má první letošní vyjížďka, která měřila 27,5 km, zatím nic moc, v plánu bylo kolem 35, ale žízeň vše překazila. Nevadí, poučení pro příště - vozte s sebou vodu, i když jedete jen kousek.
My lovely bike! Fotka ještě z minulého týdne, kdy jsem se jela podívat jen na kraj lesa, abych zjistila stav sněhu v našich končinbách.
Žádné komentáře:
Okomentovat