třetí den v nemocnici, druhý po operaci. Stále se mám fajn. Dnes jsem dokonce cvičila na motorické dlaze! Bylo to super, hezky se to tím rozhýbává. S kamarádkou jsme se také šly ven projít a čerstvý vzduch s námi udělal své - anebo ještě pooperační únava? To nevím, každopádně jsme po příchodu obě úplně vytuhly a část odpoledne prospaly.
A musím se pochlubit! Nevím, jak to komu jde a nejde s dlahou, ale první den po operaci jsem ráno měla 50° ohnutí, teď po večeři dokonce 60°. Mám ze sebe dobrý pocit, zvlášť, když mi sestra řekla, že většinou lidé začínají na 35°. To znamená, že hýbu rychleji a mám z toho radost. Také mi dnes bylo vytaženo krmení pro Drákulu, pošmákne si, chlapec (drén se 150 ml výpotku s krví) a při jeho tahání jsem zjistila nepříjemnou skutečnost, že jsme se s lékařem špatně pochopili a místo plastiky, kterou jsem chtěla, mi udělal tu, kterou jsem nechtěla - no, vidíte, i tohle se stává, ale přece se nebudu zlobit, k čemu by mi to bylo, když už plastika je hotová a nic s ní neudělám. No, ať žije domluva :).
S jídly to tu je všelijaké, až přijedu domů, myslím, že chvíli nepomyslím na chléb. Ne, že by mi vadil, ale 2x denně je na mě trochu moc.
Snídaně: Chléb, máslo, kiri
Oběd: Rizoto
Svačina: Banán
Večeře: Chléb, máslo, lučina
Kiri jsem snad nikdy neměla a tak jsem si na něm vcelku pochutnala.
Rizoto mám ráda, takže s tím jsem také žádný problém neměla.
Přiznávám, že při večeři jsem měla chlebu plné zuby, ale na druhou stranu jsem měla i hlad, takže ve mně našel útočiště.
Žádné komentáře:
Okomentovat