Rotoped!

Jo, tohle bylo drama! Po dni plném nečekaných vpádů a útoků na koleno, jsem seběhla do kolejní posilovny a naladila se na vlnu rotopedu. A čtěte dále, jak to poprvé po plastice vypadalo na té skvělé věci, která se tak věrně snaží napodobit kolo!
A hned na úvod musím říct, že to byl boj! A pořádný! Z nemocnice mě propouštěli se zprávou, že flexe je 90°, což je přesně tolik, kolik stačí na rotoped. No, je vidět, že to nezměřili a posuzovali orientačně, protože to, co mě čekalo na rotopedu, jsem teda nečekala.

10 minut jsem "přemlouvala" nohu, aby se ohnula tak, jak má a já mohla aspoň jednou otočit pedály. A tajila jsem u toho dech, jak to všude táhlo a nechtělo se to poddat. Vlasy mi vstávaly.

Ale chvíli jsem vydržela a po 15 minutách jsem skončila. Pak jsem na pokoji chvíli cvičila izometricky. A co mě čekalo dnešní ráno? Džíny, které jsem včera měla, jsem dnes neoblékla, asi bych je oblékla, ale pěkně by mě kolem kolena tlačily, takže jsem si musela vzít své super sportovní kalhoty a vydat se mezi lidstvo v nich.

A po příchodu na kolej jsem znovu šla na rotoped. Nevím vám, ale zdá se mi, že jsem to přehnala, koleno je skoro dvakrát takové a myslím, že se mu to moc nelíbí. Tudíž jsem vzdala svou veškerou aktivitu v Praze pro tento týden, ráno balím a razím domů, protože se těším, až mi bude koleno vypunktováno.

Nicméně čím dříve začnete cvičit a posilovat, tím rychleji se zotavíte, to je jasné. Ale pro dnešek si dávám oraz, stačil mi rotoped.

Aktuální otok mého kolene, čas na punkci a pak zase hurá na rotoped! Jen ať se to pěkně rozhýbává.