Úkol představec

Hned po hře s psiskem jsem se musela dát do práce, dokud jsem na to myslela. Konečně se mi ozval kamarád, že má v hledáčku nový představec, který by se mohl hodit k mé silničce. SUPER! Čekám na to od té, co jsem kolo koupila - tři měsíce asi.
Jenže tam byl problém s představcem, který byl na mě prostě moc dlouhý. Čekání na kratší se snad vyplatilo - stejně jsem dosud nemohla jezdit.

Zavítala jsem do garáže, kde na mě nedůvěřivě koukl tatík. Asi si myslel, že v garáži a ještě v výrazem tváře, kdy něco hledám, nemám co dělat. To mu bylo prd platné, našla jsem si imbus klíče a pustila se do práce. Šlo to lehce, na druhý pokus jsem trefila velikost a pak už zbývalo jen motat a motat, až se vymotaly všechny šrouby. Sundat řidítka, vložit zpátky šroubky a matky, odmontovat od kola a hurá, představec je odseparován. Už ho s sebou vzít jen do školy, vyměnit za menší a s tím hurá na koleso. No, tatík koukal, jak samostatná jeho dcera umí být a že ke všemu nepotřebuje hrubou mužskou sílu :).

Zde vidíte vypreparovaný představec čekající na výměnu!

Při té příležitosti jsem se smutkem v očích očíhla své HT (hardtail - horské kolo s odpruženou přední vidlicí), neboť se zdravím to ještě není natolik ideální, abych ho protáhla lesem. Sníh už pomalu jde dolů, tak snad se dočká své zimo-jarní premiéry. Vypadalo krásně, jak si tam tak spokojeně stálo.

Toť vše k mému dnešnímu cyklo-brouzdání. Snad jen dodatek - v pondělí jsem objevila firmu dělající dresy na míru, vypreparovala jsem si svůj vzhled a počkám, jakou cenovou nabídku mi udělají. Pak sem určitě hodím svůj názor. Takže se máte na co těšit, pokud jste propadli kolům, stejně jako já.

Mějte pěkné dny jako já a rozhodně se věnujte tomu, co Vás baví, neb o tom ten náš život je :).